Nevýhody dřevostaveb – většina informací je zavádějících

O výhodách a nevýhodách dřevostaveb si přečtete na českém internetu dnes už hodně. Poslední článek, na který jsem narazil, byl zveřejněn na jednom známém serveru. Po jeho přečtení musím konstatovat, že informace v něm mohou být zavádějící nebo neúplné. Níže uvedu komentář k danému textu. Zaměřím se zatím na nevýhody, jak byly uvedeny.

1) Píše se, že lehké dřevěné konstrukce mají nižší tepelně akumulační schopnosti, takže v zimě bezprostředně po vypnutí topidla začne v domě rychleji klesat teplota.

Jak je to doopravdy: Samozřejmě záleží na tepelných parametrech domu, na typu konstrukce, použitých materiálech. Nicméně kdybychom uznali, že obecně nedochází k takové akumulaci, jako u zděných staveb, je to opravdu nevýhoda? Pokud chcete čerpat naakumulované teplo ze zdiva atd, musíte tam tu energii nejprve dodat. Čili pokud jste zvyklí, že doma zatopíte, když přijdete v pět z práce v nějakém starším kotli, topíte na 25°C, tak je pro vás akumulace smysluplná. Dnes však převládá situace, že lidé chtějí mít doma při příchodu rychle teplo a ušetřit na nákladech na vytápění. Moderní vytápěcí systémy dokáží reagovat rychle na potřeby dřevostaveb. Výhodou je, že vám stačí v případě dřevostavby cca o stupeň celsia méně na stejnou pohodu než ve zděném domě.

2) Píše se, že životnost staveb na bázi dřeva je nižší než u kamene nebo cihel. I tak se ale pohybuje v desítkách let. Zděné stavby je možno používat podstatně déle.

Toto je největší strašák pro potenciální majitele dřevostaveb.
Jak je to doopravdy: Já pocházím z Českého Krumlova a tam je starých domů opravdu hodně. Nedovedu si představit, že by nějaký takový dům byl bez rekonstrukce obyvatelný a už vůbec nelze tvrdit, že obývat ho je nějaká výhra. Sám jsem si to zkusil pár měsíců přímo v centru ČK. Důležitější parametr než životnost je morální zestárnutí a finanční a časová náročnost rekonstrukce. Lze to vidět na venkově, kde se předávají domy z generace na generaci. Větší domy stavené v sedmdesátých letech, jsou dnes neatraktivní, drahé na vytápění a vyžadují rekonstrukce, alespoň na zateplení. Nový majitelé ho zateplí nevhodně polystyrenem, ale pořád to není ono. Takže dobře postavená dřevostavba vám vydrží určitě přes sto let, ale to se nedozvíte, protože jí stejně během života vy nebo vaše děti budou rekonstruovat k normám nebo ke svému obrazu a to je dle mého názoru u dřevostaveb mnohem snazší, rychlejší a levnější.

3) Píše se, že domy ze dřeva a desek na bázi dřeva jsou hořlavé. I když je nehořlavost dřeva pomocí velkoplošných materiálů pro opláštění dřevěných nosných konstrukcí výrazně zvýšena, požární odolnosti cihlových konstrukcí nedosahují.

Jak je to doopravdy: Jak deklarujeme na našem firemním webu www.councilck.cz doporučujeme jen to, co jsme sami vyzkoušeli. Musím konstatovat, že i požárem jsem si prošel a doporučit ho rozhodně nemohu. Nicméně v mém případě od vzniku požáru do situace, kdy byl vidět kouř valící se ze střechy domu, uplynulo více než sedm hodin. Bylo to díky betonovým podlahám v podkroví a kvalitním stavebním materiálům se zvýšenou požární odolností v interiéru. Nicméně škody nebyly velké, cca 350.000 Kč, oprava rychlá a celkem jednoduchá. Nyní k tématu, ano dřevo hoří lépe než cihla, ale dnes musíme splňovat relativně přísné normy, které nás stavitele nutí používat v konstrukcích řekněme nehořlavé materiály. Pokud jakýkoliv dům chytne, následky jsou vždy individuální, věřte mi ale, že pokud Vám po velkém požáru zůstane torzo obvodového zdiva v případě zděného domu nebo ohořelé desky a trámy u dřevostavby je to v tu chvíli jedno. V danou chvíli chcete mít rychle uklizeno a postavený nový dům a to je v případě dřevostavby zase rychlejší a levnější.

4) Píše se, že akustické vlastnosti, zejména z hlediska kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí dřevostaveb, jsou nízké a vyžadují náročná řešení (např. přitížení stropu těžkou plovoucí deskou z betonové mazaniny, provedenou na kročejové izolaci uložené na stropní záklop).

Jak je to doopravdy: Ano akustické vlastnosti jsou horší, ale není to zdaleka v takové míře, jak by se mohlo z textu zdát. Dále betonovou podlahu s kročejovou izolací podle mého názoru nelze označit za složité řešení, navíc se beton na podlahy v podkroví používá i ve zděných domech.

5) Píše se, že obytné domy ze dřeva a desek na bázi dřeva jsou oproti domům zděným lehké, takže například při povodních jsou méně stabilní. (Ohrožení staveb od skutečně profesionálních firem je ovšem výjimečné – za povodní „odplavaly“ zejména podomácku postavené chatičky.) Tady se píše o chatičkách, jak sám autor uvádí.

6) Píše se, že dřevostavby jsou více ohroženy rozšířením plísní. Ty se mohou objevit v místech s vyšší vlhkostí stěn a zejména ve styku neošetřeného dřeva se základem.

Jak je to doopravdy: V případě, že je v kontaktu dřevo se základem, tzn. bez hydroizolace, je do budoucna vcelku jedno jestli je ošetřené nebo ne, protože ochranná impregnace působí cca 5 let. Pokud je se základem v kontaktu zdivo zděného domu bez hydroizolace, bude do budoucna vlhká a plesnivá celá zeď. Z toho plyne, že pokud je zděná stavba nebo dřevostavba postavena správně a přirozeně se zde větrá, nebude trpět plísní ani jedna stavba. Pokud budou v konstrukcích chyby, je jedno, jestli máte dřevostavbu nebo zděný dům, riziko je podle mého názoru stejné. Žil jsem ve třech zděných domech a ve dvou dřevostavbách, a plíseň se v mém případě objevila ve dvou domech a byli to domy zděné – stará cihlová bytovka a pět let starý dům sys. Porotherm s polystyrenem.

Doufám, že vám informace byly užitečné

Ať se daří nejen na VYSOČINĚ

Michal Morťanik

Michal Morťanik
Majitel společnosti, ​vedoucí jednotlivých projektů a procesový koordinátor. Zabývá se navrhováním dřevostaveb, zkoumá rozdíly mezi zděnými stavbami a dřevostavbami z hlediska obyvatele, výhody a nevýhody jednotlivých konstrukcí u dřevostaveb a různých systémů vytápění. Vše se snaží ověřit vlastními zkušenostmi, bydlel v nových i starých zděných domech a ve dvou odlišných dřevostavbách. Dnes bydlí ve dřevostavbě, kterou si sám navrhl a postavil.
Komentáře
  1. Zlata Vránová napsal:

    Dobrý den, doporučil byste radši dřevostavbu nebo třeba toto? https://www.mcfd.cz/detail/bgu#v2 Nám se projekt moc líbí. Díky Zlata

  2. Karel Dobeš napsal:

    Dobrý den, pár dotazů navrch.
    1. Jak je na tom dřevostavba se zvukovou izolací mezi pokoji přes příčky a mezi patry?
    2. Těžký materiál cihlového domu účinněji izoluje hluk z venčí. Jak je na tom v porovnání dřevostavba?
    3. OSB vs Fermacell jako parobrzda. OSB je lepidly vyztužený dřevěný odpad. Dýchání lepidel… Nižší měrná hmotnost oproti Fermacell a z toho vyplývající nižší zvukově izolační vlastnosti?
    4. Horko v domě v letních měsících?
    5. V patře pocit chůze jako na chatě
    6. Nelze v budoucnu zvýšit či přistavět patro…

    • Dobrý den, rád odpovím.
      Dle mého názoru:

      1. Ano obecně platí, že u dřevostavby je náročnější docílit srovnatelných parametrů se zděnou stavbou. Otázkou jsou priority investorů.

      2. Máme mnoho systémů výstavby zděných domů a ještě více systémů a kombinací u dřevostaveb, které se v parametrech velmi liší.

      3. Pokud je OSB použita jako konstrukční deska, je v naprosté většině umístěna pod finální vrstvou konstrukce ( sádrokarton, sádrovlákno atd.). Dýchání lepidel z OSB ve dřevostavbě mi připadá jako tvrzení, že červené cihly vyzařují radon. Co se týče hluku, zase záleží na celé konstrukci. Hodně firem kombinuje obě desky.

      4. U moderních a kvalitních dřevostaveb problém s teplem v létě prostě není. Řekl bych, že je to stejná problematika jako u neefektivně zateplených podkroví mnoha zděných staveb.

      5. Pokud se provede betonáž podlah apod. v patře dřevostavby, tento efekt lze téměř eliminovat.

      6. S tímto tvrzením si dovolím nesouhlasit.

      V praxi se setkávám velmi často se skepsí pokud jde o dřevostavby.
      Vývoj jde ale dopředu, kvalita dřevostaveb také a český tržní podíl dřevostaveb rychle roste.

      Na jednom školení, myslím od společnosti Rigips, zveřejnili statistiku okolo dřevostaveb. Utkvělo mi v paměti, že nejvíce dřevostaveb v tom roce asi 2017 si stavěli majitelé stavebních firem. Zajímavé vezmeme li v úvahu 15% tržní podíl dřevostaveb.

      Velmi děkuji za diskuzi.

      S pozdravem

      Michal Morťanik

  3. M napsal:

    Slysela jsem, ze drevostavby jsou neekologicke, protoze jsou napustene ruznymi impregnanty proti horlavosti, plisnim apod. a tak je nejde potom jen tak kompostovat, nebo spalit, protoze kvuli tomu vypousti nebezpecne zplodiny.
    Dalsi veci je, ze se pry tyto impregnanty uvolnuji nejen ven, ale i dovnitr domu, takze to pak lide zijici uvnitr vsechno dychaji. Aby se tomu zabranilo, musi se hodne, opravdu hodne vetrat. Zajimalo by me, jestli na to existuje nejaka studie. Rada bych si ji precetla.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.